Už v této části se začaly objevovat útesy, které byly čím dál vyšší a typičtější pro tuto oblast. Všechno vyvrcholilo na plážičce zvané Coumeenoole Strand – další pláži, kde se natáčel film Ryanova dcera.
To prostředí a nádherné vlny jsem si musel i natočit, protože fotky tu atmosféru dostatečně nevystihnou. Je to lepší, ale i tak – být tam a vidět to naživo – to je něco úplně jiného. Takže dost řečí, podívejte se na fotky.
Jak jsme překonávali další kilometry, začal vítr foukat čím dál silněji. Zastavili jsme na odpočívadle a vítr byl tak silný, že přítelkyně stála v úhlu asi 60 stupňů, jen aby ho překonala.
Proto se nám naskytla fantastická příležitost fotit racka asi dva metry od nás, který jen udržoval polohu – kvůli větru stál na místě.
Začalo se kazit počasí a k tomu mi odešla karta ve foťáku – takže od té chvíle jsme měli už jen fotky z zrcadlovky přítelkyně. Ale sebekriticky přiznávám, že to spíš zlepšilo průměrnou kvalitu…
Jako další zastávky jsme měli naplánované Galarus Oratory a stavby ve tvaru úlů – památky ze 4.–6. století. Nebylo to úplně naší prioritou, a protože ty úly jsou v různém stádiu rozpadlosti, stačilo nám vyfotit si jednu úlovitou stavbu vedle cesty.
A když jsme zjistili, že za parkování u Galarus Oratory (což je jedna malá, vizuálně téměř ničím nezajímavá kamenná stavba) chce podnikavý farmář 5 eur, a porovnali jsme to s celodenním vstupným do Louvru – 8 eur – řekli jsme si, že to opravdu není nic, co bychom nutně potřebovali vidět.
Samozřejmě, po návratu jsme zjistili, že je to past na turisty – že kdybychom při výjezdu z parkoviště ignorovali zákaz odbočení vlevo, mohli jsme dojet skoro až ke kostelíku, tak jako to dělají místní… Ale jak říkám, není to nic, co bychom nutně potřebovali vidět.
