{"id":629,"date":"2025-01-15T10:39:09","date_gmt":"2025-01-15T09:39:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.travelita.cz\/?p=629"},"modified":"2025-02-11T09:57:05","modified_gmt":"2025-02-11T08:57:05","slug":"toledo-mesto-tri-kultur","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.travelita.cz\/?p=629","title":{"rendered":"Toledo, m\u011bsto t\u0159\u00ed kultur"},"content":{"rendered":"\n
\n

Toledo je m\u011bsto, kter\u00e9 stoj\u00ed opravdu za to prozkoumat. A\u010dkoliv jeden den nesta\u010d\u00ed na to, abyste vid\u011bli v\u0161e, d\u00edky kompaktn\u00edmu rozm\u00edst\u011bn\u00ed pam\u00e1tek m\u016f\u017eete nav\u0161t\u00edvit to nejlep\u0161\u00ed a nechat se un\u00e1\u0161et jeho jedine\u010dnou atmosf\u00e9rou. Toledo je naz\u00fdvan\u00e9 \u010dasto „m\u011bstem t\u0159\u00ed kultur“, a je jednou z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch a historicky nejbohat\u0161\u00edch destinac\u00ed ve \u0160pan\u011blsku. Le\u017e\u00ed na skalnat\u00e9m kopci obklopen\u00e9m \u0159ekou Tajo <\/strong>a m\u00e1 jedine\u010dnou atmosf\u00e9ru, kde se m\u00eds\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e1, \u017eidovsk\u00e1 a muslimsk\u00e1 kultura. V\u0161ude kolem najdete \u00fazk\u00e9 dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 uli\u010dky, starobyl\u00e9 kostely, synagogy, me\u0161ity a monumenty, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bj\u00ed sv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy. Je n\u00e1dhern\u00e9 se zde jen tak ztratit, bloumat uli\u010dkami a objevovat dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 stavby tohoto m\u011bsta, zapsan\u00e9ho na seznam UNESCO.<\/p>\n<\/div>\n\n\n\n

El Alc\u00e1zar<\/strong><\/p>\n\n\n\n

El Alc\u00e1zar je dominantou Toleda a nach\u00e1z\u00ed se na nejvy\u0161\u0161\u00edm bod\u011b m\u011bsta. Tato monument\u00e1ln\u00ed pevnost slou\u017eila jako kr\u00e1lovsk\u00e9 s\u00eddlo, vojensk\u00e1 akademie i muzeum. Interi\u00e9ry dnes host\u00ed Museo del Ej\u00e9rcito (Vojensk\u00e9 muzeum), kter\u00e9 nab\u00edz\u00ed fascinuj\u00edc\u00ed pohled na vojensk\u00e9 d\u011bjiny \u0160pan\u011blska. Z vrcholu pevnosti si m\u016f\u017eete u\u017eit dechberouc\u00ed v\u00fdhled na okoln\u00ed krajinu. Svou \u010dty\u0159bokost\u00ed n\u00e1m hodn\u011b p\u0159ipom\u00ednal Bratislavsk\u00fd hrad… \ud83d\ude42<\/p>\n\n\n\n

P\u016fvodn\u00ed pevnost vznikla a byla p\u0159estavov\u00e1na v obdob\u00ed Vizig\u00f3t\u016f, Maur\u016f i kastilsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, av\u0161ak definitivn\u00ed podobu j\u00ed vtiskla a\u017e p\u0159estavba v prvn\u00ed polovin\u011b 16. stolet\u00ed, kdy Alc\u00e1zar p\u0159estal b\u00fdt v hlavn\u00ed kr\u00e1lovskou rezidenc\u00ed (od roku 1561). N\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159el \u010di byl vyp\u00e1len, konkr\u00e9tn\u011b b\u011bhem v\u00e1lek o \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed roku 1710, b\u011bhem napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek v roce 1810 a pot\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n
\"Toledo<\/span><\/a>\"Toledo<\/span><\/a>\"Toledo<\/span><\/a><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Katedr\u00e1la Panny Marie (Catedral Primada)<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Toledsk\u00e1 katedr\u00e1la pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm gotick\u00fdm stavb\u00e1m ve \u0160pan\u011blsku. Je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako Catedral Primada Santa Mar\u00eda de Toledo<\/strong> je jednou z nejvelkolep\u011bj\u0161\u00edch a historicky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch staveb ve \u0160pan\u011blsku. Jej\u00ed stavba za\u010dala v roce 1226 za vl\u00e1dy Ferdinanda III. a byla dokon\u010dena v roce 1493. Je to mistrovsk\u00e9 d\u00edlo architektury s bohat\u011b zdoben\u00fdmi interi\u00e9ry, v\u010detn\u011b sakristie pln\u00e9 um\u011bleck\u00fdch d\u011bl od mistr\u016f jako El Greco<\/strong>, Goya<\/strong> nebo Caravaggio<\/strong>. Pro ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed vyu\u017e\u00edt mo\u017enosti pokochat se panoramatick\u00fdm v\u00fdhledem na Toledo, je zde mo\u017enost vyl\u00e9zt na zvonici katedr\u00e1ly. V\u00fdstup poskytuje dechberouc\u00ed v\u00fdhledy na m\u011bsto a jeho okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Prohl\u00eddka katedr\u00e1ly zahrnuje i n\u00e1v\u0161t\u011bvu impozantn\u00ed kaple a pokladnice. Katedr\u00e1la je velmi rozlehl\u00e1 a stoj\u00ed za prohl\u00eddku, ale je dobr\u00e9 si ji i obej\u00edt – v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti najdete budovu radnice, kter\u00e1 je taky hodna zachycen\u00ed na fotografii, a ur\u010dit\u011b za fotografii stoj\u00ed i br\u00e1ny do are\u00e1lu – nap\u0159\u00edklad Br\u00e1na s hodinami – Puerta de reloj<\/strong>, Br\u00e1na se lvy –Puerta de leones<\/strong>, nebo Puerta del perd\u00f3n<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Toledo – Katedr\u00e1la Panny Marie<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Iglesia de los Jesuitas<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tento barokn\u00ed kostel nab\u00edz\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00fd panoramatick\u00fd v\u00fdhled z jeho v\u011b\u017ee, kter\u00fd je jednou z hlavn\u00edch atrakc\u00ed. Interi\u00e9r je zdoben\u00fd jemn\u00fdmi detaily a \u010dist\u00fdm barokn\u00edm stylem, kter\u00fd v\u00e1s p\u0159enese zp\u011bt v \u010dase. Pokud m\u00e1te r\u00e1di trochu klidu a chcete si odpo\u010dnout od hluku turist\u016f, toto je skv\u011bl\u00e1 zast\u00e1vka. V\u00fdhled z hora na m\u011bsto ur\u010dit\u011b st\u00e1l za ty schody nahoru… \ud83d\ude42<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Santo Tom\u00e9<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tento nen\u00e1padn\u00fd kostel na n\u00e1m\u011bst\u00ed Plaza del Cond\u00e9<\/strong> je domovem jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl El Greca, „Poh\u0159eb hrab\u011bte Orgaze“. V letech 1586 a\u017e 1588 namaloval El Greco Poh\u0159eb hrab\u011bte z Orgazu <\/strong>na obrovsk\u00e9 pl\u00e1tno (olej na pl\u00e1tn\u011b, 188 x 248 cm.), kter\u00e9 ilustruje z\u00e1zrak, ke kter\u00e9mu do\u0161lo v roce 1323, kdy svat\u00fd \u0160t\u011bp\u00e1n a svat\u00fd Augustin sestoupili z nebe osobn\u011b poh\u0159b\u00edt Gonzala Ruize de Toledo. Obraz je mistrovsk\u00fdm spojen\u00edm duchovn\u00edho a realistick\u00e9ho um\u011bn\u00ed, a pro milovn\u00edky um\u011bn\u00ed je tenhle kostel\u00edk nutnou zast\u00e1vkou v r\u00e1mci prohl\u00eddky Toleda.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Synagoga Santa Mar\u00eda la Blanca<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Santa Mar\u00eda la Blanca je chr\u00e1m postaven\u00fd v \u017eidovsk\u00e9 \u010dtvrti Toleda v roce 1180 jako synagoga, kter\u00e1 pot\u00e9, co fungovala 211 let, byla vyvlastn\u011bna a p\u0159em\u011bn\u011bna na kostel v d\u016fsledku pogromu v roce 1391. V roce 1550 byla reforma p\u0159ipisovan\u00e1 Covarrubiasovi k z\u0159\u00edzen\u00ed b\u00edti\u0161t\u011b, kter\u00e9 fungovalo alespo\u0148 do roku 1637. V roce 1791 bylo m\u00edsto upraveno tak, aby slou\u017eilo kas\u00e1rn\u00e1m. V roce 1851 byla provedena rekonstrukce (ze zni\u010den\u00e9ho stavu) a v sou\u010dasnosti slou\u017e\u00ed hlavn\u011b jako c\u00edl turist\u016f .<\/p>\n\n\n\n

Tato mudejarsk\u00e1 stavba, vytvo\u0159en\u00e1 maursk\u00fdmi kamen\u00edky, je uspo\u0159\u00e1d\u00e1na ve sm\u011bru v\u00fdchod-z\u00e1pad a m\u00e1 p\u016fdorys baziliky s p\u011bti \u00fazk\u00fdmi lod\u011bmi uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi do v\u00fd\u0161ky a odd\u011blen\u00fdmi pil\u00ed\u0159i, na kter\u00fdch spo\u010d\u00edvaj\u00ed podkovov\u00e9 oblouky.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esto\u017ee mezi st\u0159\u00eddmost\u00ed exteri\u00e9ru synagogy a jej\u00edm propracovan\u00fdm interi\u00e9rem existuje ur\u010dit\u00fd kontrast, vede architektura v souladu s orient\u00e1ln\u00ed tradic\u00ed \u010dlov\u011bka dovnit\u0159 sebe samotn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n

Mezi jeho architektonick\u00e9 prvky pat\u0159\u00ed hladk\u00e9 b\u00edl\u00e9 zdi z cihel, osmibok\u00e9 pil\u00ed\u0159e s kachlov\u00fdmi sokly, geometrick\u00e1 v\u00fdzdoba na vlysech a rostlinn\u00e1 v\u00fdzdoba na hlavic\u00edch pil\u00ed\u0159\u016f. V\u0161echny tyto charakteristiky a rozlo\u017een\u00ed prostor s hlavn\u00edmi lod\u011bmi tvo\u0159en\u00fdmi sledem podkovovit\u00fdch oblouk\u016f podep\u0159en\u00fdch pil\u00ed\u0159i maj\u00ed tendenci p\u0159ipom\u00ednat typologii me\u0161ity.<\/p>\n\n\n\n

T\u0159icet dva sloup\u016f tohoto chr\u00e1mu je vyrobeno z cihel pokryt\u00fdch cementem a v\u00e1pnem. Hlavn\u00ed m\u011bsta, zdoben\u00e1 \u0161i\u0161kami a svitky, nazna\u010duj\u00ed vliv rom\u00e1nsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Nad podkovovit\u00fdmi oblouky p\u0159evl\u00e1d\u00e1 abstraktn\u00ed ornamentika v horizont\u00e1ln\u00edch vlysech, jejich\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed jsou li\u0161ty s jemn\u00fdmi motivy vych\u00e1zej\u00edc\u00edmi z interakce lini\u00ed a medailon\u016f. Geometrick\u00e9 propletence tvo\u0159en\u00e9 \u010darami jsou almohadsk\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n\n\n\n

Tato synagoga v minulosti p\u0159ed\u011bl\u00e1na na kostel je unik\u00e1tn\u00ed uk\u00e1zkou architektury s vlivy isl\u00e1msk\u00e9ho stylu. I kdy\u017e dnes neslou\u017e\u00ed jako n\u00e1bo\u017eensk\u00fd prostor, jej\u00ed interi\u00e9ry jsou ohromuj\u00edc\u00ed svou jednoduchost\u00ed a eleganc\u00ed. Je to ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, kde m\u016f\u017eete poc\u00edtit propojen\u00ed mezi kulturami, kter\u00e9 Toledo definuj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

San Juan de los Reyes<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kl\u00e1\u0161ter San Juan de los Reyes<\/strong>, pova\u017eovan\u00fd za nejreprezentativn\u011bj\u0161\u00ed stavbu toledsk\u00e9 gotiky, na\u0159\u00eddili postavit\u00a0katoli\u010dt\u00ed panovn\u00edci\u00a0pod p\u0159\u00edmou patronac\u00ed kr\u00e1lovny. Tento kl\u00e1\u0161ter je mistrovsk\u00e9 d\u00edlo gotick\u00e9 architektury s prvky mudejarsk\u00e9ho a isabelsk\u00e9ho stylu, kter\u00fd se vyzna\u010duje slo\u017eitou a detailn\u00ed v\u00fdzdobou. Fas\u00e1du zdob\u00ed \u010detn\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 symboly a heraldick\u00e9 motivy spojen\u00e9 s katolick\u00fdmi panovn\u00edky. Horn\u00ed \u00farove\u0148 budovy obsahuje sc\u00e9ny z Kristova \u017eivota, zat\u00edmco spodn\u00ed \u00farove\u0148 zobrazuje triumf k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry nad isl\u00e1mem. P\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 zahrady a zdoben\u00e9 kl\u00e1\u0161tern\u00ed ark\u00e1dy nab\u00edzej\u00ed klidn\u00e9 m\u00edsto pro odpo\u010dinek a meditaci.

Historie: Vytvo\u0159en\u00ed modern\u00edho st\u00e1tu katolick\u00fdmi panovn\u00edky vedlo k zalo\u017een\u00ed kapl\u00ed a nemocnic, stejn\u011b jako dokon\u010den\u00ed p\u0159edchoz\u00edch prac\u00ed, jako jsou katedr\u00e1ly Burgos a Toledo. Proto se ok\u00e1zal\u00e9 gotick\u00e9 formy, kter\u00e9 p\u0159inesli architekti jako\u00a0Enrique Egas\u00a0nebo\u00a0Juan de Colonia<\/strong>,\u00a0snoub\u00ed s prvky arabsk\u00e9 architektury ji\u017en\u00edho \u0160pan\u011blska. San Juan de los Reyes proto ukazuje sl\u00e1vu panovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed sjednotili r\u016fzn\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 kr\u00e1lovstv\u00ed a bojovali o dobyt\u00ed posledn\u00edho muslimsk\u00e9ho m\u011bsta na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b, kr\u00e1lovstv\u00ed\u00a0Granada<\/strong>. Stejn\u011b tak byla str\u00e1\u017e\u00ed a opatrovnictv\u00edm kl\u00e1\u0161tera pov\u011b\u0159eni franti\u0161k\u00e1ni z Observance. Volba tohoto \u0159\u00e1du ve prosp\u011bch ostatn\u00edch je zp\u016fsobena skute\u010dnost\u00ed, \u017ee observa\u010dn\u00ed franti\u0161k\u00e1ni se cht\u011bli vr\u00e1tit k \u010dist\u0161\u00edmu \u017eivotn\u00edmu stylu daleko od v\u0161ech exces\u016f a p\u0159epychu, kter\u00e9 se vyskytovaly ve st\u0159edov\u011bku, co\u017e byla my\u0161lenka, kterou sd\u00edleli i katol\u00edci. V roce 1926 byl prohl\u00e1\u0161en za Historicko-um\u011bleckou pam\u00e1tku n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdznamu.

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zn\u00e1mo, \u017ee architektem San Juan de los Reyes byl\u00a0Juan Guas. Jeho jm\u00e9no je v\u0161ak zm\u00edn\u011bno a\u017e v roce 1853, po objeven\u00ed n\u00e1pisu um\u00edst\u011bn\u00e9ho v kapli kostela\u00a0San Justo y Pastor\u00a0v Toledu. Do t\u00e9 doby se p\u0159ipisoval nezn\u00e1m\u00e9mu autorovi, co\u017e dokazuj\u00ed spisy autor\u016f jako\u00a0Antonio Ponz\u00a0nebo Mag\u00e1n, kte\u0159\u00ed se o autorovi uveden\u00e9ho d\u00edla v\u016fbec nezmi\u0148uj\u00ed.\u00a0A\u017e r\u016fzn\u00e9 studie, kter\u00e9 provedl\u00a0Jos\u00e9 Mar\u00eda Azc\u00e1rate Ristori\u00a0v letech 1956 a 1958, ukazuj\u00ed, \u017ee od roku 1494 m\u011bl pr\u00e1ce na starosti Juan Guas. Jeho jm\u00e9no se zd\u00e1 b\u00fdt spojeno s mistrem\u00a0Egasem Cuemanem, oba byli star\u0161\u00edmi mistry v letech 1479 a\u017e 1485.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1lovsk\u00fd Pantheon: A\u010dkoli katoli\u010dt\u00ed monarchov\u00e9 p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novali b\u00fdt poh\u0159beni v San Juan de los Reyes, pozd\u011bji byli poh\u0159beni v Granad\u011b. V kl\u00e1\u0161te\u0159e v\u0161ak najdete kr\u00e1lovsk\u00fd panteon s hrobky Ferdinanda a Isabely. <\/p>\n\n\n\n

A nezapome\u0148te se kouknout na chrli\u010de na vnit\u0159n\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed – spoiler alert \ud83d\ude42 <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n
\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a>\"\"\/<\/span><\/a><\/div><\/div><\/div>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed pam\u00e1tky<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Jestli m\u00e1te \u010das, tak v Toledu je mnohem v\u00edc m\u00edst hodn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvy, Nam\u00e1tkou nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n\n\n\n